Staré mýty z různých koutů světa hovoří o tvoření našich životů a o tvoření světa jako o tkaní. 

Severoameričtí indiáni mají svou Pavoučí ženu nebo babičku. Je to moudrá stvořitelka, která naučila lidstvo tkát a tvořit svůj život a svět.

V předkolumbovském Mexiku byla Pavoučí žena Velkou Bohyní spojovanou s vodou a se stvořením světa.

Ale i v našich pohádkách jsou zmiňované tkadleny a přadleny. Dívka, která se chtěla stát královnou musela umět příst zlatou nit.

V jednom z filmů o indiánech Kogi jich několik putuje krajinou a nesou špůlku zlaté nitě - tenkého zlatého drátu, který po cestě odmotávají... a snaží se tak ukázat nám "mladším bratrům", že všechno, co je, je propojené... spojené zlatými nitkami.

Co tohle staré učení a vědění znamená pro náš dnešní život?

Proč se na něj potřebujeme rozpomenout?
Proč v tom spojení s přírodou hraje tak velkou roli?