Země je špinavá….!???

Pamatujete si to? Kolikrát jste tohle už v životě slyšeli? (A nebo kolikrát už jste to sami řekli svým dětem?) Že Země je špinavá… ať si nesedáte na Zem, protože budete špinaví… že si musíte dobře umýt ruce, protože je máte špinavé od hlíny nebo bahna… a nedej bože, jestli máte hlínu za nehty… 😮

S každou další takovou větou se v nás nenápadně, potichoučku a polehoučku zabydluje pocit, že Země je špinavá… a tak jsme se nevědomě a postupně začali Zemi vzdalovat, oddělovali jsme se a vymezovali jsme se vůči ní a její „nečistotě“…

V dnešní době už víme, že hlína a náš dotek s ní holou rukou nebo bosou nohou je pro naše tělo velmi zdravý a přínosný. Hlína a země harmonizují a vyživují naše tělo a buňky.

Ještě na začátku 20. století – před něco málo více než 100 lety – nebylo běžné, že by všichni lidé u nás chodili v botách. Až když jsem začala chodit častěji bosa, jsem si uvědomila, jak nás i boty oddělují od Země… Když jsem venku v přírodě bosa neváhám svým chodidlům dopřát bahenní koupel nebo čáchání se v kalužích nebo v potůčku… Zatímco v botách se takovýmto radovánkám a místům vyhýbáme – bahno by mohlo naše boty zašpinit a voda by je mohla zamokřit…

To neznamená, že musíme všichni začít vždycky chodit bosy nebo že si máme v přírodě kdykoliv a kamkoliv sednout – a nedbat třeba na to, že si sedáme do „smůly“. -Také nosím malý ručník na sednutí, i když „smůla“ pro mě není „smůla“, ale voňavá pryskyřice, kterou proudí živiny a životní síla stromů.

Nejde o to, jít do druhého extrému a chodit za každou cenu bosí a sedat si za každou cenu na zem… stačí začít si uvědomovat a vnímat všechny negativní koncepty, které máme spojené se Zemí a které se zapsaly hluboko do našeho podvědomí. Už to, že je začneme vnímat a začneme si je uvědomovat, je velký krok směrem ke změně.

Další takovou myšlenkou, která je hluboko uvnitř nás je představa, že nahoře nad námi je nebe a dole je peklo. I když se nepovažujete za křesťany, tato myšlenka je hluboce zakořeněná v naší západní kultuře. A v našem světě, tak jak ho vnímáme skutečně je nad námi nebe… ale pod našima nohama není peklo – je tam Země.

Pod sebou máme Zemi, která nám dává vše co potřebujeme – je nám domovem – jinde než na Zemi žít nemůžeme (bez přístrojů, speciálních skafandrů atd.). Země nám dává k životu dostatek čerstvého vzduchu, vody i veškerou výživu (ovoce, zeleninu atd.), kterou potřebujeme. Vše, co skutečně potřebujeme dostáváme od Země – bezpodmínečně a zdarma.

To, že si kupujeme jídlo nebo semínka, sazenice, květiny nebo ovocné stromky už je nadstavba, kterou jsme zařídili jako lidé. Od přírody tohle vše dostáváme zdarma. To, že v některých oblastech je nedostatek čerstvého vzduchu, jsme také zařídili my lidé. A znečištěnou vodu a její nedostatek máme na svědomí také my lidé.

A co teď s tím vším? Potřebuje Země pomoct? Potřebuje, abychom ji léčili? Nepotřebuje. Jak jsme v jarní „covidové pauze“ mohli sami vidět, Země má ohromnou tvořivou sílu a také – stejně jako naše vlastní těla – má silné sebe-uzdravující a regenerační procesy a mechanismy. Je sice hrstka lidí, kteří pomáhají s obnovováním a harmonizací jemných energetických systémů Země, které jsme různě poničili, ale to se většiny z nás netýká.

A přesto může každý z nás pomoci proměňovat situaci na Zemi. A to především tím, že budeme uzdravovat sami sebe, svá srdce, své životy a také tím, že budeme proměňovat každý svůj vlastní vztah k Zemi.