Žena a hledání jejího poslání

V dnešní době si často uvědomujeme, že systémy a způsoby, které tu dlouhou dobu fungovaly jsou zastaralé a nefunkční. Doba i energetické podmínky se výrazně mění a otevírají se nám nové možnosti. Začínáme tvořit nový svět. I systém práce a druhy povolání prochází velkou proměnou….

Ke starému systému patří práce, která nám nedává smysl, nevidíme žádný výsledek, nic nám nepřináší – nenaplňuje nás, nepřináší nám radost. Přesto tam chodíme a vyměňujeme svou energii za peníze.

Nový druh práce, který přichází s novou dobou, je jiný. Andrew Harvey nazývá tuto práci „sacred activity“ – posvátnou aktivitou. Je to práce, která nás naplňuje, přináší nám radost, rozvíjí nás, využíváme při ní své skutečné dary a talenty a zároveň přináší něco hodnotného i společnosti. 

Může jít o některá „tradiční“ povolání jen třeba pojatá trochu jinak – tak jak cítíte, že vám to dává skutečný smysl a vy tu práci můžete dělat svým srdcem. Ale často může jít o úplně nové druhy práce. Ale jak k takovému novému druhu práce dojít? Nejde ho vymyslet z hlavy. Pro ženu je to tak trochu jako vydat se na plavbu do neznáma….

Je to jako nasednout na loď a nechat se unášet k nové pevnině, která nevíme kde je, ani jak vypadá. Jediný spolehlivý způsob, který nás tam dovede, je nechat vítr touhy a volání srdce foukat do plachet. Naslouchat pečlivě sobě, tomu co chceme, po čem toužíme, co nám dává smysl, co nás zajímá…. Odpovědi na tyto otázky jsou větrem, který naší loďku pohání…

Ta plavba může trvat pár měsíců nebo i několik let. Některé ženy se vydají na moře a přitom vůbec netuší, kam je vítr zavane. Jiné tuší hned, kterým směrem leží ta jejich nová země. Ze začátku vidíme jen mlhavý obraz v dáli, postupně se začnou rýsovat kontury. A pokud stále duje do plachet vítr vnitřního volání srdce a touhy, připlujeme k nové zemi. Může se také stát, že už ji vidíme, už víme jak vypadá, je velmi blízko, ale potřebujeme plout podél břehů a hledat vhodné místo k přistání. To je období, kdy víte, co chcete dělat, jaký je váš nový směr, nové téma, ale nevíte ještě jak ho uchopit nebo pojmout. Už jste skoro u cíle, ale ještě to do sebe vše plně nezapadá…

Na začátku cesty nevíme jak dlouho poplujeme, proto je potřeba se vyzbrojit trpělivostí, odvahou a důvěrou, že skutečně dosáhneme cíle. Sama jsem se plavila několik let a někdy propadala skepsi a často si přála, ať už to je. Někdy jsem se snažila loď popohnat a něco už vymyslet. Ale nefungovalo to… Do skutečného cíle nyní pozvolna doplouvám díky naslouchání tomu kam mne vede mé srdce a odpovědím na otázky – co opravdu chci? Jak chci, aby vypadal můj život? Co mě opravdu baví a naplňuje? Co mi dává smysl?

Sjezdila jsem mnoho kurzů a seminářů, slyšela mnoho přednášek a rozhovorů, přečetla mnoho knih – to vše často na velmi odlišná témata… A přestože to vše mne zajímalo a toužila jsem se dozvědět více, někdy mi to vůbec nedávalo smysl – jak ze všech těch různých věcí a témat může vzniknout má nová práce, má „sacred activity“? Ale každá kniha, každý seminář, každá nová zkušenost a uvědomění byly novým dílkem do velké mozaiky, která se pomalu doskládává. Samostatné a důležité dílky mozaiky tvořily i překonávání strachů, měnění mnoha starých konceptů a pohledů na práci, na sebe, na svět, zkoumání a objevování mých darů a talentů,  ale také přijetí svých stinných stránek… I to je nedílnou součástí hledání nové země každé z nás.

A kdy je dobré se na takovou plavbu vydat? Kdykoliv, kdy ucítíte, že to, co děláte vás nenaplňuje… Některé ženy se plaví během své mateřské dovolené, jiné při zaměstnání – ať už při tom původním, starém nebo takovém, které je někde na půl cesty k nové zemi…

Každá máme zodpovědnost za svůj život. Každá máme možnost si svůj život sama vytvářet. Není to vždy jen procházka růžovou zahradou, ale dnes máme dostupné různé nástroje (ve formě technik, knih, seminářů nebo lidí), které nám mohou pomoci překážky překonávat.

Zároveň tak každá z nás přispívá k proměně nejen svého vlastního života, ale celé společnosti. Každá z nás tak přispívá k tvoření nového světa, nové země. Představte si jak jiný by byl svět, kdybychom všechny využívaly své dary a talenty a dělaly to, co nás naplňuje, co nám přináší radost a co nám dává smysl….