Obřady a rituály jsou důležitým spojením s naší duší a s posvátným v nás

Slovo rituál může pro mnohé znít trochu tajemně, možná až temně… Slovo obřad je na tom možná o něco lépe. (O rozdílech mezi rituálem a obřadem jsem psala v článku Jaký je rozdíl mezi rituálem a obřadem?)  Ale co vlastně jsou obřady a rituály? Proč jsou pro nás tak důležité a vrací se do dnešní společnosti?

Alberto Villoldo ve své knize Čtyři vhledy popisuje čtyři úrovně reality a jejího vnímání. První je fyzická úroveň. Jde o úroveň, na které vnímáme hmotu a z čeho jsou věci složené. Je to také úroveň, na které vnímáme naše tělo, nebo na které platíme účty a staráme se o základní a běžné věci tohoto světa. Na této úrovni léčíme tělo i psychiku léčením nebo potlačováním symptomů.

Druhá je úroveň mysli, našeho mentálního těla. Na této úrovni vnímáme své myšlenky, vidíme a chápeme souvislosti, příčiny a následky. Vnímáme naše emoce a psychiku. Naše tělo a jeho chování, reakce či nemoci vidíme v souvislostech s psychosomatikou. Už neléčíme pouhým potlačováním příznaků nemoci, ale vidíme širší souvislosti, proč se tělo takto chová a reaguje. Vnímáme širší souvislosti toho, co se nám děje v životě a jak to můžeme ovlivnit a změnit.

Třetí je úroveň duše. Ta se projevuje skrze naše sny, hudbu, obrazy, mýty či poezii. Svůj život a vše, co se v něm odehrává, naše tělo a nemoci chápeme z tohoto pohledu zase na jiné, širší úrovni a v širších souvislostech – v souvislostech našeho vývoje a cesty duše tímto i minulými životy. Záležitosti, které by byly na úrovni těla nebo mysly vnímány jako problémy, mají z tohoto úhlu pohledu svá jasná řešení. Dokonce je nevnímáme jako problémy, ale vidíme je jako příležitosti. Na této úrovni dokážeme číst mezi řádky, vnímáme skrytá poselství a synchronicity.

Čtvrtá úroveň je úroveň duchovního vnímání. Na této úrovni vnímáme, že vše je vzájemně spojené a propojené. Vše je jedno, pocházející a stvořené ze společného zdroje. Jak píše Villoldo, darem této dimenze vědomí je, že existuje mimo čas, a tak díky ní můžeme změnit i to, co se ještě neprojevilo. Můžeme vysnívat a spoluvytvářet svět ještě před tím, než energie nabyde fyzickou formu.

Obřady a rituály se tvoří a pracují na třetí a čtvrté úrovni vnímání.

Neznamená to, že opustíme mysl a zdravý rozum. 🙂 Určitě je neopouštíme. Zůstáváme s nimi ve spojení, pouze expandujeme ještě dál a spojujeme se s čímsi posvátným, s něčím, co nás všechny přesahuje a spojuje, s něčím, co vyživuje naše duše.

Proto byly obřady vždy tak důležitou součástí života. Jsou nezbytnou součástí života ve společenství. V tom běžném životě je toho tolik, co nás rozděluje – různé názory, rozličné potřeby, psychická zranění atd. Proto, aby byli lidé schopní žít ve společenství, potřebují obřady, ve kterých se propojují na těchto vyšších úrovních reality a vnímání.

V těchto chvílích přestávají lidé vnímat své rozdíly – přesto, že tyto rozdíly jsou stále přítomné. Přestávají však hrát hlavní roli, protože na vyšších úrovních vnímání se všichni společně dotýkáme čehosi silného, co nás vzájemně spojuje…

I proto je tak důležité, že se obřady navracejí do dnešní společnosti. To, co nám z obřadů z minulosti zbylo, jsou často různé druhy oslav, kde vymizela „posvátná“ část a s ní schopnost dotknout se toho posvátného, těch vyšších úrovní vědomí a ucítit vzájemné propojení mezi sebou. Právě proto, že nám tato část v životech chybí, jsou v dnešní společnosti tak časté pocity odpojení, osamělosti, skleslosti a deprese.

Často při obřadech, kterými provázím jednotlivce nebo skupiny, bývám svědkem, jak jsou lidé, kteří něco takového zažívají poprvé, silně a hluboce dotčeni prožitky hlubokého klidu, propojení se sebou i s druhými a pocitem vnitřního očištění a zklidnění.

Spojení s tím, co nás přesahuje a s posvátnou částí nás samotných je výživa pro naší duši a silný tmel pro společnost a každou komunitu.