Co dobrého nám přináší podzim a zamračené deštivé počasí?

Přišel podzim a s ním chladné dny. Ubývá světla a tepla, přibývá větru, deště, chladu a tmy. Člověk je součástí přírody a tak i na nás toto vše působí. V dnešní době o tom ale většinou ani nevíme. Velkou část dne trávíme v uzavřených budovách – doma, v práci. Mezi domovem a prací (popřípadě nákupem, školou či školkou) přejedeme autem nebo MHD. Přírodu a její proměny v tom běžném životě příliš nevnímáme. Její projevy se pro nás často zúžily na „počasí“, protože to je to, co vnímáme a s čím se reálně každý den setkáváme. A když myslíme na počasí, všichni bychom si během toho každodenního shonu a presu asi nejvíce přáli pohodu a sluníčko. 🙂

Počasí a Země se pro nás staly dvěmi odlišnými záležitostmi, vnímáme je spíše odděleně, než jako něco co úzce souvisí… Někdy je proto dobré si tuto souvislost připomenout, uvidět širší kontext – vše pak začne dávat jiný smysl. Protože v přírodě má vše opravdu svůj význam. A tak je to i s obdobím podzimu. I podzim má své nezastupitelné místo v koloběhu roku.

Dobře víme, že abychom mohli pracovat, být aktivní a fyzicky činní, potřebujeme také odpočívat, potřebujeme chvíle, kdy znovu nabereme síly k další aktivitě. Stejně tak to funguje i v přírodě. V zimě příroda odpočívá, spí, regeneruje se a nabírá sil. Na jaře se probouzí, ožívá, tvoří a reprodukuje se. V létě tato práce vrcholí – přichází sklizeň, příroda nám nabízí své plody. Na podzim dokončuje zrání a sklizeň a postupně se vše chystá k zimnímu spánku a odpočinku, než se znovu na jaře probudí a dá se zase do práce.

Tento roční cyklus určuje Slunce a množství světla a tepla, které od něj přichází na Zemi. Před vánocemi o zimním slunovratu se slunce „rodí“ a začíná na Zemi přicházet postupně více světla a tepla. Příroda odpočívá, ale s růstem množství světla příchází jaro a probouzení ze zimního spánku. Přibývající světlo vytahuje mízu stromů z kořenů a ta začíná stoupat kmenem vzhůru ke koruně. Začnou růst listy, kvést květy. V období jarní rovnodennosti je světlo i tma v rovnováze. Den i noc jsou stejně dlouhé.

Na konci června o letním slunovratu nárůst světla vrcholí. Poté se dny pomalu začnou zase zkracovat. Na konci září v období podzimní rovnodennosti jsou den a noc zase stejně dlouhé. A postupně světla ubývá a narůstá tma. Přichází ta nejtmavší část roku, ve které se právě nacházíme a která trvá až do zimního slunovratu. V ten den se slunce znovu „narodí“ a postupně začne ubývat tmy a slunce začne přinášet zase více světla….

Přestože žijeme ve značném odpojení od přírody, jsme stále její součástí a roční období a množství světla přicházejícího na Zemi nás ovlivňují, ať už si toho jsme vědomi nebo ne. V zimě můžeme vnímat vnitřní sklidnění, které umocňují brzká tma a dlouhé večery. Na jaře se nám znovu vrací energie a roste chuť do života. Léto je užívání si, radost, dovolené a koupání, radování se. Podzim nás vede do vnitřku nás samotných. (Takto se naše energie proměňuje v širším pohledu během roku, jinak samozřejmě míváme i v zimě dny, kdy jsme aktivní a veselí a v létě zase dny, kdy jsme zklidnění nebo unavení a potřebujeme odpočívat.)

Období podzimu nemusí být úplně jednoduché. Tak jako v přírodě ubývá světla a přibývá tmy, i my jsme zváni k setkání se svou temnou stránkou, se svými stíny. Tato část nás se nazývá „stinná“ právě proto, že je to něco, co nevidíme, často nechceme vidět, nechceme si přiznat a nebo to přímo odmítáme. Je to jako tmavý sklep, do kterého se bojíme sejít, protože nás děsí. Když ale najdeme odvahu do tohoto sklepa vstoupit a projít ho, tma zmizí. Už to pro nás nebude neznámý a neviděný prostor, tmavý, záhadný, strašidelný sklep. Budou to prostě zase jenom další prostory našeho domu – nás samotných.

A právě k tomuto sestupu do našeho „sklepa“ nás vyzývají podzimní dny, ubývající světlo a přicházející tma. Jak to období zvládnout? Je dobré vědět, že jde o něco zcela přirozeného. Pokud vnímáte přicházející chmury, úbytek energie, je to vše zcela přirozené – tak jako den střídá noc, letní horka střídají bouřky, po aktivitě následuje odpočinek. Stejně tak ani tyto chmurné dny a naše návštěva svého „sklepa“ či podzemí, nebude trvat navždy…

Odměnou za setkání se svými stíny, za odvahu je uvidět, je úleva a často pozitivní změny v našem životě. Postoupíme zase o kousek ve svém osobním či duchovním vývoji. Otevřou se nám další dveře na cestě k pravdě o sobě, na cestě k sobě, ke svému skutečnému já, ke své podstatě.

Zároveň je dobré hned říci, že ten sklep není jenom jeden. Projdeme jeden, objevíme ho, prosvětlíme, přijmeme a uleví se nám. A po nějaké době zjistíme, že nějaká zákoutí jsme přehlédli a nebo dokonce objevíme celé nové podzemní patro… Zase si dáme práci ho projít, prozkoumat, prosvětlit. To, co bude jiné je vědomí, že víme, že se to dá zvládnout, víme, že pak přijde úleva a pozitivní změny. Ta cesta objevování už díky tomu třeba nebude tak strašidelná a náročná.

A pak znovu objevíme další tmavé prostory… až postupně přijmeme, že tato objevování a s tím spojená vnitřní očista jsou součástí našeho života… přijmeme, že není jenom světlo nebo jenom tma… v nás samotných i v našich životech je přítomné obojí: světlo i tma, pouze jejich množství se vzájemně proměňuje… stejně jako se proměňuje množství světla a tmy během roku…

Přijměme tedy podzim jako období, které nás zve do vnitřku nás samotných, do našich podzemních prostor, k objevení a možná i úklidu neznámých zákoutí naší duše. A zároveň dopřejme i přírodě tento úklid… Vítr přináší změnu – s větší či menší intenzitou odfukuje a odklízí vše staré, přerovnává staré pořádky, chystá prostor, aby v budoucnu mohlo přijít nové… časté deště také očišťují, osvěžují zemi před zimním spánkem, doplňují vláhu a podzemní vody… Vše má svůj význam a smysl…

A tak až příště vykročíte z domu nebo z práce ven a překvapí vás vítr, zima a déšť a napadne vás pár nelichotivých slov o počasí, vzpomeňte si na to, že i my máme chmurné dny, které také mají v našem životě místo a význam. Můžete si také vzpomenout na tu bohatou úrodu ovoce a dalších plodů, které nám příroda letos nadělila. A můžete jí za tu práci, kterou dělá, poděkovat. Dopřejme Zemi tyto dny, kdy uklízí po práci a chystá se k odpočinku. I pro Zemi mají tyto dny své místo a skutečný význam v jejím životě.

 

Dlouhodobé naslouchání tradiční moudrosti i má spletitá životní cesta mi přinesly mnoho vhledů, zkušeností a životní moudrosti, o které se dnes dělím s druhými. Je mou radostí a posláním inspirovat a provázet druhé na cestě životem, na cestě ke svému srdci, k sobě samým i k druhým a také na cestě ke znovu-spojení se Zemí a s tím, co nás přesahuje. Více o mně se dozvíte zde.... Provázím ženy Obřadem očisty dělohy, kde se ženy mohou hlouběji propojit se svou dělohou a očistit ji od staré emoční zátěže. Na víkendových pobytech Žena a Země vytvářím prostor pro obnovování spojení, porozumění a komunikace mezi ženami a Zemí, mezi ženami samotnými i prostor pro hlubší spojení žen se sebou samými. Spolu s mým mužem Sidem Smutným provázíme muže a ženy osmi denním workshopem Posvátné partnerství do nového vědomí a nové úrovně vztahu.